Naše filozofie: Respektující přístup s prvky Montessori
Věříme, že každé dítě je jedinečné a že nejlepší učení vzniká tehdy, když dítě cítí bezpečí, důvěru a radost z objevování. Proto stavíme naši miniškolku na respektujícím přístupu inspirovaném principy Montessori. Děti podporujeme v samostatnosti, vedeme je k zodpovědnosti za sebe i své okolí a nabízíme jim prostředí, které je zve k objevování vlastním tempem. Místo neustálého řízení vytváříme podmínky, ve kterých mohou přirozeně rozvíjet svou zvídavost, soustředění i schopnost spolupracovat s ostatními. Angličtina je u nás přirozenou součástí každého dne. Děti ji nevnímají jako předmět, ale jako běžný komunikační prostředek při hrách, tvoření, pohybu i každodenních činnostech. Stejně jako svůj mateřský jazyk ji získávají především prostřednictvím smysluplných situací, nikoli memorováním slovíček.
Naším cílem není děti co nejrychleji naučit konkrétním znalostem. Chceme v nich probudit radost z poznávání, zdravé sebevědomí a postavit zdravý a silný základ pro pozdější vzdělávání.
Proč si nás rodiče vybírají?
Malé skupinky
Každé dítě známe jménem, jeho silné stránky i to, co právě potřebuje.
Respektující přístup
Nevěříme na tlak ani srovnávání. Každé dítě může růst vlastním tempem.
Angličtina přirozeně
Jazyk se stává součástí běžného dne, formou hry a běžné komunikace.
Děti se k nám těší
To je pro nás největší známka, že svou práci děláme dobře.
⭐ „Od prvního dne se dcera cítila v bezpečí a spokojeně.“ ⭐ „Syn se tam vždycky moc těší.“ ⭐ „Individuální přístup, který respektuje potřeby dítěte.“
Příběh zakladatelky: Jak vznikl Braníček
„Přála jsem si pro svoje děti místo, kde se budou cítit dobře a přijímané takové, jaké doopravdy jsou.“
— Zuzka Hrubcová, zakladatelka Braníčku
Práce s dětmi je součástí mého života už víc než 18 let – jako učitelka, chůva, máma i zakladatelka vlastní dětské agentury. Braníček ale nevznikl z profesní zkušenosti, jako spíše z mé osobní potřeby mámy.
Můj syn má kombinaci vysokého IQ a ADHD. Do většiny běžných kroužků a odpoledních aktivit nezapadal – narážel na to, že se v kolektivu řešila spíš jeho hyperaktivita než jeho silné stránky. Přitom jsem věděla, že v klidnějším prostředí, v malém kolektivu a s připravenými podněty funguje úplně jinak. Chtěla jsem pro něj i pro sebe najít místo mimo domov, kde budou jeho potřeby opravdu vnímány. Moje dcera zase miluje tvoření a výtvarný rozvoj, ale tvořit s dětmi výhradně doma v běžném provozu nebývá vždy jednoduché.
A právě z těchto myšlenek začala vznikat naše Montessori miniškolka a jazyková škola Braníček. Místo, kam chodí rády nejen moje děti, ale i jejich kamarádi.
Místo, kde děti opravdu posloucháme
V Braníčku není nejdůležitější to, co je zrovna pevně naplánované na programu, ale co děti v danou chvíli reálně potřebují. Potkáváme se nad společným tématem, ale pokud se pozornost dětí přirozeně stočí jinam – k vlastní hře, tvoření nebo otázce, kterou právě řeší – rádi je následujeme.
V dnešním uspěchaném světě plném elektroniky mi dává čím dál větší smysl vytvářet prostor pro klidné povídání, kde děti můžou mluvit, když samy chtějí – a kde je někdo, kdo jim opravdu naslouchá.
