Naše filozofie: Respektující přístup s prvky Montessori
Věříme, že dítě není nádobou, kterou je třeba naplnit, ale plamínkem, který je třeba rozdmýchat. Proto kombinujeme respektující přístup s ověřenými Montessori principy – děti si samy vybírají aktivity, učíme je péči o sebe i prostředí a respektujeme jejich tempo. Angličtina do našeho programu přirozeně zapadá – ne jako biflování, ale jako součást hry, písniček a běžných činností.
Proč právě Braníček?
Protože děti nepotřebují jen kvalitní program – ale i prostor být samy sebou!
V Braníčku jsme chtěli vytvořit něco, co nám samotným chybělo.
Ne další kroužek, kde děti plní zadání.
Ne další „školní třídu“, kde tráví čas po škole.
Ale místo, kde děti můžou být spolu, hrát si, tvořit a přirozeně si budovat vztahy.
Možná to máte podobně jako my – nechcete, aby děti trávily každé odpoledne jen ve škole,
ani aby měly každý den zaplněný kroužky s vedeným programem, který jim nedává moc prostoru „jen tak být“.
Zároveň ale není reálné, aby se děti pravidelně scházely u někoho doma.
A právě proto se v Braníčku snažíme vytvořit něco mezi družinou a kroužky.
Vytváříme program, který dětem dává inspiraci a důvod se potkat, ale zároveň pro ně není povinností.
Děti se mohou zapojit, nebo si jen hrát, pozorovat ostatní, tvořit po svém.
Malý kolektiv nám umožňuje vytvářet prostředí, kde se děti cítí bezpečně
a můžou být samy sebou – bez tlaku a bez hodnocení.
A právě v takovém prostoru podle nás vzniká to nejdůležitější:
vztahy, důvěra a přirozený rozvoj.
Zuzka Hrubcová – zakladatelka Braníčku
Za Braníčkem stojím já, Zuzka. Práce s dětmi je součástí mého života už víc než 18 let – jako učitelka, chůva, máma i zakladatelka vlastní dětské agentury.
Ale Braníček nevznikl ani tak z mé profesní zkušenosti, jako z mé potřeby jako mámy.
Proč jsem tedy založila Braníček?
Přála jsem si pro své děti místo, kde se budou cítit dobře a přijímané takové, jaké jsou.
Můj syn (5 let) má kombinaci velmi vysokého IQ a ADHD. Nezapadal do většiny kroužků ani odpoledních aktivit – často se řešila spíš jeho hyperaktivita než jeho silné stránky.
Přitom jsem věděla, že když je v klidnějším prostředí, v malém kolektivu a má kolem sebe vhodně připravené podněty, funguje úplně jinak.
Chtěla jsem pro něj (i pro sebe) místo mimo domov, kde se bude cítit dobře a kde jeho potřeby budou opravdu vnímány.
Moje dcera naopak miluje tvoření a často jsme něco vyráběly doma. Ale asi to znáte – doma to není vždy jednoduché 
A právě z těchto myšlenek začal vznikat Braníček.
Místo, kam budou chodit rády nejen moje děti, ale i jejich kamarádi.
To, co se dnes snažíme v Braníčku vytvářet, je prostředí, kde není nejdůležitější „co je zrovna na programu“, ale co děti v danou chvíli opravdu potřebují.
Děti se tu potkávají za nějakým společným tématem, ale pokud se jejich pozornost přirozeně stočí jinam – k vlastní hře, otázce nebo tématu, které právě řeší – je prostor to následovat.
Někdy to znamená tvoření.
Někdy rozhovor.
Někdy jen být spolu.
V dnešním uspěchaném světě, kde je málo prostoru na klidné povídání a velkou část času zabírá elektronika, mi dává čím dál větší smysl vytvořit místo, kde děti můžou mluvit, když samy chtějí.
A kde je někdo, kdo je opravdu poslouchá.
Hodnocení rodičů
Zaujali jsme vás?
Chcete se k nám přijít podívat, nebo se na cokoliv zeptat?
Napište nám!
Kde nás najdete?
Dětský Klub Braníček, Praha 4 – Braník, 147 00.
Braníčkův blog
